Jak doma uspořádat hračky, aby nepřekážely a zároveň děti stále bavily

Od malička vedeme děti k tomu, že hračku/hru, se kterou si už nehrají, mají uklidit. Pak si mohou vzít další. Dost nám v tom pomohl i kroužek Montessori, kde jsou k tomu děti přímo vedeny. Obecně principy Montessori přístupu dost pomáhají při uspořádání domácnosti, ve které žije malé dítko a také při výchově celkově. O tom, ale někdy příště. Děti na princip úklidu poměrně bez protestů přistoupily (pokud tedy zrovna nemají rozestavěnou zoologickou zahradu nebo garáž pro angličáky) již v raném věku. Problémem ale je, kam přibývající hračky ukládat, aby to u vás doma nevypadalo jako v Duncanově truhlici hraček. 

U nás doma jsme empirickým potvrzením psychologických průzkumů, že děti, které jsou zasypány hračkami, pak nevědí, s čím si hrát dřív a tak u žádné činnosti moc dlouho nevydrží. Také je problém s prostorem. Pokud nemají děti dostatek volného místa na hru, jsou limitované jejich možnosti i fantazie a opět následuje střídání jedné aktivity za druhou. A trpí tím nejen děti, ale hlavně touha mámy po horké kávě a tátova potřeba přečíst si v klidu zprávy.

Zdroj: Canva

Neříkám, že jsme to doma vychytali k dokonalosti, ale díky pár tipům se nám doma žije líp. Zkusím vám je představit, třeba vám při vašem „boji“ s hračkami a místem, také pomůžou. 

Přístup všude

Když Jaroslav Dušek v divadelní hře Čtyři dohody popisoval, jak jsou byty a domy vlastně svým uspořádáním nevhodné pro děti, smála jsem se. Když do našeho „scandi“ bytu o pár let později děti přišly, musela jsem mu dát za pravdu. Zásuvky na elektřinu nízko, vypínače zase vysoko, stejně tak jako celá řada poliček, skříněk nebo umyvadlo. A právě umístění a přístup dětí, kam potřebují, je základ úspěchu. Není nutné, aby bylo vše pár centimetrů nad zemí. Pokud máte děti starší tří let (zvládnou to ale i menší dítka), stačí jim poskytnout stabilní dětské stupátko, nebo schůdky a děti si budou schopné podat, co potřebují a vy získáte cenný prostor i ve „vertikální dimenzi“. Navíc, děti jsou přímo nadšené, když se můžou obsloužit samy, toto nadšení ale bohužel s věkem klesá. ☺

Zdroj: Pinterest

Košíčky a košíky, bedýnky a bedny

Rychlá záchrana, když je potřeba rychle uklidit, ale i možnost hračky logicky roztřídit. U nás doma platí heslo, že košíků a bedýnek není nikdy dost! Osvědčilo se nám používat úložné prostory různých velikostí a typů, tak se v nich dětem snadněji orientuje. Menší děti se dokážou řídit dle barev nebo obrázku na boxu, ty větší pak zase ocení jasné popisky. Boxy a košíky jsou skvělé i v tom, že si je dítko může rovnou přinést na hrací plochu, věci do nich naskládat a odnést zpět na místo. Úklid se tak zefektivní a hlavně zrychlí. Pro batolátka je zase skvělé umístit hračky a různé edukační pomůcky na dřevěné nebo plastové tácky, či podnosy. Dítě si tak bude moct samo vzít hru či pomůcku a donést si ji ke stolku. Pak ji zase jednoduše vrátí zpět. Lepší organizace a řád ve věcech posiluje dětské sebevědomí. Dítě ví, že je schopné věci zvládnout samo. A sebevědomé a samostatné dítě si přeci přeje každý rodič.

Zdroj: Pinterest

Točíme hračky

Tak tohle nám doslova změnilo život. Dříve se nám stávalo, že děti u ničeho nevydržely, hračky je nebavily, i když jich měly kolem sebe spousty. A v tom byl právě ten problém, byly přehlcené. A tak jsme jim je začali schovávat. Máme tudíž „vytaženou“ jenom část hraček, ty další máme uložené v posteli a pohovce a vždy je za nějaký čas prohodíme. Děti jsou nadšené, že mají nové hračky…ehm, staronové. Když byly děti malé, tak jsme si s kamarádkami točily hračky a knížky mezi sebou. Je zbytečné kupovat nové hračky, když si je můžete půjčit. V dnešní době existují i oficiální půjčovny hraček, což mi přijde jako super nápad. Nicméně takové přátelské výpůjčky vyjdou podstatně levněji. ☺

A jak bojujete se záplavou hraček vy? Daří se vám ji krotit, nebo podléháte?

Přeji vám krásný (snad) závěr zimy!

Vaše Markéta

« Zpátky na blog