Rozlučte se s fast fashion, recyklovaná móda je IN a ještě k tomu pomáhá!

Píše se rok 2013 a médii se prohnala zpráva o zřícení továrny Rana Plaza na předměstí Dháky, hlavního města Bangladéše. V troskách zemřelo více než tisíc lidí, další dva a půl tisíce zaměstnanců bylo zraněno. Za neštěstím stála nedbalost ze strany vedoucích továrny a špatný stav budovy. Reakce na tragédii na sebe nenechala dlouho čekat, mnoho nadnárodních textilních společností se zavázalo k tomu, že podmínky v továrnách výrazně zlepší a zpřísní jejich kontroly. Ve společnosti téma rezonovalo čím dál více a do širšího povědomí se dostal pojem rychlá móda. Samotní koncoví zákazníci se začali více pídit po tom, kdo šije jejich oblečení a jakou environmentální i sociální stopu za sebou módní průmysl zanechává. Já jsem byla jednou z nich.

Když se o fast fashion začnete více zajímat, zaplaví vás ze všech stran informace, které vás přinejmenším překvapí, spíše šokují. Každý rok se na celém světě vyrobí přibližně stovky miliard kusů oblečení. Módní průmysl se stal gigantickým průmyslovým odvětvím s obratem 2,86 bilionů eur a celosvětově zaměstnává více než 75 milionů pracovníků. Podle Světové obchodní organizace pochází 58,4 % celosvětového exportu z Asie, v Evropě má asijský původ až 70 % oblečení. Textilní průmysl se stal právě díky neekologické výrobě a plýtvání zdroji druhým největším znečišťovatelem planety. 

Jak to může být tak levné?

Zkusili jste se někdy zamyslet nad tím, jak je možné, že vaše tričko stálo 99 Kč a džíny tři stovky? Nízké pořizovací náklady a poptávka po stále nových kouscích v šibeničních termínech se nutně musely podepsat na podmínkách v továrnách, které jsou místy opravdu tragické. Lidé, kteří naše oblečení šijí, si vydělají pár dolarů denně a to jsou jejich směny dlouhé i šestnáct hodin. Nepředstavitelné, říkáte si? Pro zaměstnance továren na textil denní chleba.

Abychom nebyli pouze negativní, celá řada módních značek se již zavázala ke snížení své ekologické stopy, zejména snížení emisí CO2 a také se aktivně zasazují o lidská práva. Začali se více zajímat o pracovní podmínky zaměstnanců svých dodavatelů a podrobují „své“ továrny častějším kontrolám. To ale nestačí, velká část zodpovědnosti je na nás, na koncových zákaznících.

Co můžu udělat?

Jednou z prvních věcí, kterou může každý z nás udělat, je přemýšlet, než si koupíme novou věc. Ptejte se: “Opravdu to potřebuji?“ Pokud i po zvážení všech možností odpovíte „ano“, máte několik možností, jak nákup učinit co nejekologičtějším. Jednou z nich je koupit tzv. slow fashion – módu lokální, evropskou, šitou z kvalitních materiálů a za férovou mzdu. Cena ale také odpovídá kvalitě, a co si budeme povídat, mnohdy se pomalá móda zkrátka do rodinného rozpočtu nevejde. Skvělou alternativou je pořídit si módu recyklovanou nebo z druhé ruky. Můžeme zde najít super módní oblečení, které vypadá jako nové a bude nás to stát pár stovek. Navíc dáme oblečení druhou šanci a to nás taky může zahřát u srdce.

Jednou z největších českých firem, která se zabývá sběrem a recyklací oblečení je TextilEco.as, jejichž sběrné kontejnery určitě dobře znáte. Nabízejí nám všem možnost odevzdat nepotřebné oblečení, ale také boty či hračky k ekologickému využití. Vše z kontejnerů se sváží k preciznímu ručnímu roztřídění. Velké části oblečení je vdechnut nový život a putuje do prodejen se společensky odpovědnou módou. Poškozené textilie se pak posílají do průmyslu a stavebnictví. Část oblečení dovážejí i do Afriky. TextilEco dodává materiál také pro chráněné dílny a charitativní organizace. Kromě materiální pomoci, poskytují také pomoc finanční, která je tolik potřeba. TextilEco podporuje Nadaci SOVA, jež své síly zaměřuje na zdraví a vzdělávání dětí, dále je věrným donátorem dětského fondu UNICEF a spolupracuje také s mezinárodní humanitární organizací Lékaři bez hranic. Je až neuvěřitelné, kolik pomoci se může skrývat v použitém textilu.

Až příště zamíříte pro nějaký ten nový kousek, zkuste nejdříve zapátrat v second handu, možná budete překvapení, jaké lahůdky tam na vás čekají. A naopak při třídění skříně mějte na paměti, že co je pro jednoho odpad, pro druhého může být poklad (a to doslova). ?

Markéta

Zdroje: bbc.com; Pixabay; expats.cz

« Zpátky na blog